ŠTĚŇATA VÍ, JAK SI HRÁT, NEMUSÍTE JE TO UČIT. VE SKUTEČNOSTI SE MŮŽETE OD NICH UČIT POUHÝM SLEDOVÁNÍM, JAK SI HRAJÍ MEZI SEBOU. POKUD SE NĚKDO PTÁ, JAK NAUČIT ŠTĚNĚ SI HRÁT,VĚTŠINOU TÍM MYSLÍ, JAK ŠTĚNĚ ZAUJMOUT.

Přestože si štěňata hrají samy od sebe, tento sklon může být v dospělosti utlumen, nebo úplně ztracen. Proto je jednoduší začít si hrát se štěnětem. Zkoušet navázat stejný vztah pro hraní může být se starším psem složitější, proto začněte tak brzy, jak jen to jde.

Řeč těla

Psi, zvláště štěňata, používají řeč těla a různé pohyby jako výzvu ke hře. Některé, jako klasický prohnutý postoj pro výzvu ke hře (lokty na zemi, zadek ve vzduchu) jsou jasné a srozumitelné, jiné jako nepatrné sklonění hlavy a intenzivnější pohled jsou nenápadnější a snáze je přehlédnete. Jestliže pozorujete spolu hrající si psy, často uvidíte jak jeden pes vyprovokuje hru rychlým přiřícením se k ostatním a skokem zpět a pryč. Psi se možná nepatrně dotknou a pohyby jsou typicky rychlé a plynulé. Psi si hrají se svými těly, všemi druhy otoček obíhání a pohybu. Jestliže chcete být svému psu platným spoluhráčem, potřebujete umět tyto pohyby napodobit.

V psí řeči je pohyb k ostatním psům asertivní signál. Jestliže vejdete do psího prostoru, odpoví vzdálením se, nebo jiným asertivním pohybem. Když se přibližujete ke psu, je důležité dát jasně najevo, že vaše činnost není motivovaná strachem. Při přiblížení se otočte na bok, potom rychlým útěkem tlumočte laškovnost, žádný strach. Donutit psa, aby se k vám přiblížil a věnoval se vám, je jeden z klíčů, jak naučit psa si hrát s vámi. Psi, kteří si hrají spolu často mají mezi sebou fyzický kontakt, ale ten je přiměřeně lehký. Nepatrné drcnutí do ramene, překotný běh blokován boky, nebo dokonce stoj na zadních jsou pro mnoho psů části hry.

Zkuste napodobit základní výzvy ke hře jako nepatrné žduchnutí nebo strčení do hrudníku, ramen, nebo boků následované rychlými kroky od psa nebo úplným útěkem. Mnoho psů vaši výzvu pochopí a bude vás následovat za hrou. Utíkání od psa je dobrý způsob, jak ho zaujmout pro hru s vámi. Zkuste si to doma. Vejděte do pokoje, kde je váš pes, strnule se zastavte asi tak na pět vteřin, skloňte hlavu a dívejte se mu přímo do očí dalších pět sekund (nic neříkejte), potom se otočte a utečte. Pomáhá při úprku vydat nějaký zvuk. Jestliže vás následuje, otočte se a hrajte si s ním. Váš pes za vámi možná poběží z pouhé zvědavosti, co za další nesmysl jste to vymysleli. To je v pořádku, na tom se dá stavět.

Toto byl úryvek z knížky Let‘s Play od Ph.D. Deborah Jones. Je to psycholožka, která se specializovala na studium sociálních jevů a proces učení. Má dva papilony. Překládala jsem z amerického časopisu o agility a celé toto číslo bylo věnováno práci se štěňaty, jejich výchově a výcviku. Clean Run je americký časopis pro agiliťáky, ale obecná pravidla výcviku platí i pro dogdancing, stejně jako pro ostatní psí sporty. Clean Run je jako komerční časopis nesmírně velkomyslný v tom, že dovoluje používat články v něm  publikované i jinými tiskovinami a lidmi. Mají jen jedinou podmínku – že autorství bude stále připisováno Clean Runu. Tímto doznávám, že tento článek jsem nenapsala já, pouze jsem ho přeložila z mého oblíbeného časopisu o agility a pro agility.

Káča a Tachyon

Článok vyšiel aj v spravodaji Českého dog dancing klubu http://www.zpravodajddccr.blog.cz . Spravodaj uvíta nových prispevateľo